Zobrazují se příspěvky se štítkemcesty. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemcesty. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 22. dubna 2017

Cestovní zápisník // Budapest secesní i hipsterská


Už je to více než měsíc, co jsem blog nechala ležet opuštěný s posledním, ne zrovna hýřivým článkem. Ale teď se mám fajn, hýřím a energie ve mě bublá jako láva. Zcela jistě za to může i výlet. Tentokráte jsem se podívala do Budapešti a naprosto propadla jejímu kouzlu.

pátek 10. března 2017

Cestovní průvodce // Londýn je i Bricklane


Ráda bych navázala na předchozí příspěvek o Londýně, kde jsem stručně představila čtyři zajímavá a ne ve všech případech typická místa. Nějak mě teď nenapadá, jak to /rádoby/ vtipně uvést. Přináším tedy další čtyři. Tentokráte jsou poslední.


pátek 3. března 2017

Cestovní zápisník // Řím


Spousta času na všechno, chaotičnost a nedodržování pravidel, všude bordel a nechuť mluvit anglicky, ale zato nahlas a bez přestávky. I taková je Itálie, i takový je Řím. Italové mě svou povahou neskutečně rozčilují a vlastně jim nerozumím, přesto se návštěvám této země nebráním. Ba naopak.

pondělí 20. února 2017

Cestovní průvodce // Londýn není jen Big Ben


Konec ledna se nesl v duchu "London baby". Přestože to nebyla moje první návštěva tohoto hlavního města, zažila jsem spoustu poprvé. Například poprvé jsem se vyhnula klasickým turistickým lákadlům, jako je Big Ben, London Eye nebo sídlo královny. A bylo to dobře, protože Londýn je mnohem víc, než to. A níže jsou první čtyři.

pátek 3. února 2017

Cestovní zápisník // Brighton


Ke konci měsíce ledna jsem se počtvrté vydala do Londýna a na jeden den jsme si s kamarády udělali výlet do Brightonu, po kterém jsem prahla už pár let, od shlédnutí snímku Now Is Good. Pojďte to dobrodružství prožít se mnou.

čtvrtek 1. prosince 2016

Cestovní zápisník // Kleť



Chtěla bych po republice navštívit tolik míst, že by to vyšlo na několik příspěvků. Takový Svatý Jan pod Skalou, Mikulov, Drábské světničky, zimní Teletín nebo jen "obyčejná" Šárka s Prokopákem v Praze či strašidelný kostel na Plzeňsku patří na výletní seznam pro příští rok (nebo ty nejbližší). 

Pak jsou místa, kde jsem byla nesčetněkrát. Dala by se tam řadit i Kleť, které patří tento příspěvek. Ačkoli nemůžu říct, že bych tam jezdila několikrát do roka, jako někteří z mého okolí.

pondělí 10. října 2016

Cestovní zápisník // Irsko // Dublin // Bray


Hm. Je to skoro měsíc od mojí první cesty do Irska. Byla by škoda se o tom tady nezmínit, ačkoli to byl výlet opravdu bleskový. Na zelenou zem si vyhraďte víc času, víc peněz a vyjeďte do přírody, i když jste městští floutci.

čtvrtek 8. září 2016

Cestovní zápisník // Ještěd

Už je to nějaký čas, co jsme vyrazili na Ještěd, ale nenapsat o tom by byla věčná škoda. Potkalo nás vcelku dost vtipných momentů. 

pátek 19. srpna 2016

Zápisník kempaře // Český Ráj



"Když si něco opravdu přeješ, celý Vesmír se spojí, aby tvé přání uskutečnil", napsal ve své knize Paulo Coelho. A možná má pravdu. Jen já na to splnění přání čekala zhruba deset let. 

S partou z práce jsme vyrazili pod stan do Českého Ráje. Kempaři k pohledání, no posuďte sami.

pátek 29. července 2016

Cestovní zápisník // Paříž, protože paříš.


V Paříži jsem byla počtvrté, přesto se její návštěva nesla v duchu mnohých poprvé. Poprvé jsem se tam dopravila letadlem, poprvé jsem letěla sama, poprvé mě někdo vyzvedl na letišti, poprvé jsem nebydlela v hotelu, poprvé jsem byla držitelkou karty na MHD Navigo, poprvé jsem jeden den bloudila uličkami města v cizí zemi bez doprovodu, poprvé jsem si odsud odvezla neskutečně málo fotografií, poprvé jsem byla v muzeu Orsay...poprvé jsem se na výlet vydala za FrAné.

středa 13. července 2016

Červená Lhota


Nemám ráda pohádky a raději mám hrady /zříceniny/, než zámky. Přesto jsme se ve sváteční dny vydaly na nejpohádkovější vodní zámek u nás. Na Červenou Lhotu poblíž Kardašovy Řečice v Jižních Čechách.

pondělí 6. června 2016

LOMO #11 // Vyhlídka Máj a Slapy


Měla bych se učit, možná snad uklízet, vypisovat anotaci k diplomce, plnit úkoly na praxi, protože mám po práci drobet času. Jenže já zasněně hledím dovnitř své hlavy a přehrávám si znova ty skvělé momenty. Pak už mi přijde, že je toho hezkého moc, tak vytvářím katastrofické příběhy a přichází zhroucení. 

Taková já jsem. Bez stresu nežiju. A bez fotek z Diany taky ne. Jo, jelikož vyšli noví The Kills, pouštím si je ze Spotify, aby byl koktejl kompletní.

Pojď se na to podívat.

pondělí 30. května 2016

Urbex // Lázně Houštka




Jezdit na výlety, to je radost sama o sobě. Prozkoumávat opuštěná místa, přemýšlet nad historií a osudy, je radost druhá. Bylo sobotní dopoledne a my se rozhodovali, kam pojedeme.

středa 20. dubna 2016

Cestovní průvodce // Kodaň s příchutí zavřeno


Když je hlad, je třeba se najíst. A kde v Kodani, když jste tam zrovna na výletě? Není to tak lehké, protože lákavých podniků tu je nespočet. Jenže na to musí být rozpočet, i tak jsme si chtěli alespoň jednou dopřát. A kam jsme proto zavítali? 

úterý 19. dubna 2016

Cestovní průvodce // Kodaň poprvé


Severské země mě přitahují, takže když jsem viděla levné letenky z Prahy do Kodaně, cíl výletu byl jasný. Letěli jsme s Norwegian, kde máte na palubě i wifi, což je svým způsobem fascinující. 

sobota 5. března 2016

Jeden den // Prahou


Často se lze na blozích setkat s jakousi denní rutinou, ranní či večerní. Nemůžu se k této skupině řadit, každý den mám jiný. A to i v případě, že se děje úplné nic. Jakou jsem však měla první březnovou sobotu? No podívejte se sami. Praha vybízela příležitostmi.

pondělí 28. prosince 2015

Černé jezero. // Útěky ven.


V posledních měsících jsem trávila příliš času v Praze, zavřená uvnitř budov, neustále spěchající za vzděláním, za penězi, za jídlem, za lidmi, za spánkem. 

Bez spěchání si už tak nějak nedovedu představit život. Ani bez ruchu velkoměsta.

Přesto mám neskutečně ráda útěky pryč, do přírody, do ticha. Jen jsem se přistihla, že i tam spěchám. Ze strachu, že mi něco uteče nebo nestihnu termín?

úterý 8. prosince 2015

Historky od stánku. // Drážďany.



Všechno to začalo asi před patnácti lety, kdy jsme byli na dovolené ve Španělsku. Při courání městem jsme dostali na něco chuť, tak naše kroky vedly do místního fastfoodu. 

Krom mě se všichni ostýchali objednat, tak jsem se toho ujala. Aby mi slečna rozuměla, volila jsem asi takovouhle výslovnost: "Frí čízburrrgrz end van bik kola, plís". /no to byste museli slyšet/

Od té doby nezapomenutelná histroka, které se vždy od srdce zasmějeme. Možná ji ale předčí ta letošní.

neděle 30. srpna 2015

Chorvatsko // Poreč - Rovinj


K létu patří moře, takže jsem se po delší době zase rozjela ku rackům chechtavým. A aby to byla pořádná nostalgie, tak rovnou na místo mojí první dovolené u moře. Tedy skoro. Tenkrát jsme byli ubytovaní v Lanterně, teď v Zelné Laguně u Poreče. O jaké zemi je řeč? No samozřejmě o Chorvatsku a Istrijském poloostrově.

pátek 17. července 2015

Izrael // Jeruzalém



Byla jsem z nás třech asi jediná nadšenkyně pro výlet mimo Tel Aviv a jeho pláž, ale nakonec všichni souhlasili. Takže jsme vyrazili a už na nádraží nám dalo zabrat najít ten správný autobus. Ptala jsem se na informacích asi ve třech patrech! 

Už tady jsem dostávala pocit, že holka v tílku, co se ptá na autobus do Jeruzaléma, není úplně jejich šálek čaje. Byla jsem odhodlaná a ještě z fronty jsem si rychle odběhla pro Colu, to víte, trochu naštvaná jsem byla.

Bohužel byla silnice dost zasekaná, takže nám cesta trvala o něco déle, skoro dvě hodiny. Pak už jsme stáli v podzemí a celí vyplašení se snažili najít východ. Krom vojáků, kteří tu byli ale úplně všude, byl prvním bodem zájmu košér Mc Donald. Nešli jsme tam, jen to upoutalo pozornost.