Tereza la Marque: Rise Against // Donnie Darko // Man with a mission // 9.6.15 Incheba aréna

Hudba ve mě vyvolává pocit života, dobíjí baterky. A ještě živě? No jéje. Hlavně, pokud jde o tvrdší, kytarovou muziku. Konkrétně melodický hardcore, či snad punk rock /jak kdo chcete/ v podání Rise Against!

Ti nám v úterní večer rozproudili žíly. Ale ještě než vstoupili na pódium pražské Incheby, představili se nám Japonci Man with a mission, kteří si publikum podmanili svou divokostí, rychlostí a elektronickou hudbou v kombinaci s tvrdými údery bicí a basy. A co je jejich poznávacím znamením? Vlčí hlavy. /tak trošku mi evokovali naše Hentai Corp., ačkoli ti maj bobry/

/Nejostřejší záběr mi kazí čísi ruka/

Po nich jsem nedočkavě vyhlížela Donnie Darko z Plzně, které se mi poprvé podařilo zažít až letos na Žižkovské noci /chtěla jsem o tom psát, ale sešlo z toho/. Někteří návštěvníci, dle mého úsudku, už byli nedočkaví na hlavní hvězdu a s nažhavenými telefony a hlasitými výkřiky je povzbuzovali. A hle, on někdo jiný. A nebo tam měli kluci hodně fans.

Jejich "Punk is dad" je moje nejoblíbenější písnička od nich, takže jsem ráda, že zazněla i tady. Co mě ovšem překvapilo, když někdo za mnou poukázal na jejich název a očekával, že zahrají i nějaký song,který zazněl ve filmu. No, soundtrack si pusťte doma.

Bylo fajn je zažít i v takovéhle atmosféře /a pro ně to byl určitě neskutečný zážitek/, ale v klubu byli podle mě trošku divočejší.

A po nich už jen půlhodinová pauza, poslední pivo a hurá. Rise Against. Kytary se rozezněly, během pár prvních songů zaznělo i, pro mě zásadní, Satellite a atmosféra se začala stupňovat.

Do zvukaře mám daleko, ale zpočátku jim to tam trochu zlobilo, řekla bych a i nějací hoši za mnou souhlasili. Což se během setu vyladilo a nebo sem to přestala vnímat.Jak jsem psala na začátku, projížděla mnou elektřina. Uši to sice odnesly, ale neskutečný zážitek. A bezesporu ne jen pro mě.

Vystoupení bylo proloženo i klidnějším úsekem jen s kytarou, takže před konečnou palbou byl čas na zklidnění a nabrání sil. Co vám budu povídat, víc mě bavily rychlejší písničky /i když do kotle jsem se nehrnula a raději si to užívala s dostatkem prostoru kolem sebe/.

Jo, tohle je poctivá muzika.

/Satellite/

A příspěvek zakončím úryvkem textu písně I don't want to be here anymore

I'm listening with one foot out the door
and something has to die to be reborn
And I don't want to be here anymore
(we need a better way, we need to let go)

Protože nakonec jsme stejně museli jít a ráno čelit denní rutině.

Další články o hudbě?