Chuť po dobrodružství, tanečky a zpívání uprostřed cizího města, naprosto bez zábran. To byl náš Berlín. Návrat k divokosti, kterou jsme s poznáním světa postupně ztrácely, až se vytratila úplně. Tedy, ona tam v nás uvnitř pořád je, jen pod zámkem, jak jsme zjistily.
Příjezd byl lehce nejistý. Až jsme myslely, že těch pár dní strávíme na autobusáku, protože nejsme schopny najít metro, koupit si jízdenky a tak vůbec. Prostě jsme byly úplně ztraceny a skoro to vypadalo, že mluvit jinak, než česky, rozhodně nepřipadá v úvahu.
Ale stačilo se rozkoukat. Vyndat foťáky a užít si s nima trocha srandy. To rozehřeje každého. A asi i rozmluví.
Kde jsme spaly? Chtěly jsme s Pavlína Viktoria něco netradičního a osobnějšího, tak padla volba na airbnb.com (klikni na tento odkaz a registruj se, se slevou na první cestu). Pokud znáte couchsurfing, tak je tohle něco podobného, akorát za peníze. Máte blízko k někomu, kdo v dané zemi bydlí, takže lze lépe poznat místní kulturu, zvyky, morálku, historii. Může vám poradit zajímavá místa, podniky nebo s vámi jen tak poklábosit u sklenky vína. I proto byl vstup do Berlína trochu jednodušší, protože naše hostitelka Jennifer byla milá a popsala nám cestu k ní i se jmény zastávek a přestupy. Stačilo se jen zorientovat v mapě a to díky zkušenostem ze skautingu nebyl problém.
Byla to naše první zkušenost s airbnb, a tak jsme si nebyly úplně jisté, kde jsou hranice toho, že je nutné s hostitelkou komunikovat a kdy je možné se bez zábran schovat do své ulity. Je to placená služba, ale zároveň jste na návštěvě. Něco se očekává, z obou stran. Takže ano, první večer proběhl se sklenku vína a diskuzí o nejrůznějších tématech, stíženou jazykovou bariérou, protože angličtina ani jedné z nás nebyla excelentní, takže se pár vtipných situací našlo. Zároveň ale po celém dni chození chcete jen padnout do postele a relaxovat. Kor, když nejste úplní extraverti.
Pokud máte někdo zkušenosti s tímto typem cestování, určitě mi napište, jak jste v této situaci vystupovali vy.
Do Berlína jsem se téměř okamžitě zamilovala. Ten tep města, různorodí lidé, móda, obchody, doprava, kavárny, jídlo, bleší trhy, vinylové desky, budovy, parky, umělci...všechno mě neskutečně přitahovalo jako magnet a neustále jsem měla pocit, že chci víc. I proto jsem asi přijela zpět bez jediného centu. S mobilem zaplněným fotkami a plá zážitků a vzpomínek. Na Německo, na tu zemi, o které bych si nikdy nemyslela, že mě může okouzlit. Teď jen nechat vyvolat fotky z Diany a pustit si Johnnyho Cashe nebo Elvise, které jsem si jako suvenýr přivezla a na gramofónu si můžu vše dokolečka připomínat.
Pokud vás zajímá, jaké podniky a místa jsme navštívily a jaké to tam bylo, určitě sledujte blog, ještě přibude článek na toto téma. Ale to až později.
Žádné komentáře:
Okomentovat