Tomáš Klus // Jatka78

11.4.2015

Nevím, čím začít dřív. Jestli Jatkama, nebo Tomášem.

Víte, já se totiž občas stydím za to, že tuhle hudbu poslouchám nebo zavítám na koncert. Nechci totiž být považována za tu šílenou obdivovatelku,která tam chodí jen kvůli Klusově vzhledu. /Ano, rozpustilí blonďáčci se mi vždy líbili./ A normálně přeci poslouchám něco intelektuálnějšího. 

Ale teď se veřejně přiznávám, byla jsem tam a velice jsem si to užívala.

Neskutečně mě bavil nový prostor Jatek 78, který je vybudovaný v prostoru Pražské tržnice. /Možná jste někde zaregistrovali plakáty na podporu projektu #nakopnijatka./ Znáte Rosťu Nováka nebo Cirk La Putyka? Ti za to můžou. V plánu jsou koncerty, divadla, nový cirkus. No prostě stojí za návštěvu.

Celý vnitřek i s původními trámy je vymalovaný na bílo. Stěny zdobeny malbami a najdete tam ve výklenku dokonce i knihovničku. Je vidět, že se tu dobrovolníci vyřádili a každý přispěl tím svým. Nevýhodou pro koncerty jsou snad jen sloupy, které prostor dělí na dvě části a tím se zmenšuje pódium i prostor pro výhled. A zásadním problémem je teda klimatizace. Už před začátkem vystoupení tam bylo vedro jak při bikram józe.

Což asi nejvíc odnášel Tomáš. Ale nadruhou stranu nám dopřál i krásně divadelní představení. Možná z toho horka blouznil. Ten prostor si o to žádal, takže jsem tušila,že něco takového může přijít, už před zahájením.

Nehledě na pódium, které bylo zdobeno tématickými Přeju Ti plakátky, globusem nebo malým oltářkem se svíčkou.

Předkapela byla mocná. Tu jsme si tak nějak samy s kamarádkou Bárb /jméno bylo pozměněno do podoby, která se slučuje s tím,že si dělá z mého blogování trošku legraci/ vymyslely při čekání. Vážně, nasmály jsme se a zatancovaly si už před osmou večerní.

A co teprv přídavek v podobě slečny,která se vedle nás zjevila jako přízrak. Opřela se o stěnu, se zavřenýma očima zasněně čekala s bločkem a tužkou v ruce! No ty bláho, budoucí novinářka a asi i vášnivá blogerka. Hlavně nezapomenout si zapsat nějakou vtipnou větičku, kterou Tomáš pronese. 

Ano, trošku se jí tu vysmívám, je to nehezké, ale ono to bylo neskutečně vtipné. Ne tedy v momentě,kdy si u toho zapisování začala příliš hlasitě prozpěvovat. Proboha, lidi, vy tam na koncert jdete, tak nepořádejte vlastní a nekažte to nám okolo!

Koncert začal a my měly takovou kliku, že Tomáš při nastupování prošel kolem nás. /ááá, byl asi dvacet centimetrů odemě, ááá/ Já vám ho nikdy takhle blízko neviděla, nikdy se s ním nefotila, tak to prostě bylo poprvé, takové trošku vzrušující. No každý to známe.

Vím, že set začal Ninou, ale už si vůbec nemůžu vzpomenout, čím končil. Věděla jsem jenom jistě, že jednou skončit musí a byla jsem z toho velice smutná. Mě to tam prostě bavilo a věřím,že za to může i to místo. Nejsem žádný sadista, že bych se vyžívala v prostorech, kde se děly mordy /vážně tam bývala jatka/. Mě bavilo to, jaké to tam je teď. Tomáš s Jirkou do sebe neustále rýpali a nás tím bavili, tak věřme, že to bylo součástí toho divadlení. 

Útěk od slečny zapisovatelky nás zavedl mezi smetnánku a tak jsme stály asi půl metru od Xindla X, Tamary nebo kameramana, co natočil dokumentární film Přátelství o Tomáši Klusovi a jeho Cílové skupině. Do VIPky pipky skupiny jsme se nedostaly, asi proto, že jsme "druhé jakosti", zato jsme našly "pravdu v chlastu".

Na závěr jen můžu říct, byly jsme "napojeny" a já stále zůstávám "duševním masochistou a životním sólistou,nic pro citlivky". 

Byli jste tam a napsali Tomášovi nějaké Přeju Ti... nebo se k vám dostal lísteček se zajímavým poselstvím?