Kryštof // 27.10.2015 // O2 aréna Praha

Je to už asi deset let, co jsem kapelu Kryštof viděla úplně poprvé. V Písku. Bylo mi čtrnáct nebo patnáct a s holkama jsme si přišly fakt hustě, když nás rodiče pustili samotný na koncert. Do letňáku. Těšily jsme se na Obchodníka s deštěm, co volá, ať prší ještě. Taky na Cosmoshop, která mi až do téhle chvíle přijde úplně nejlepší od nich. Je tak trochu psychedelická. V úrovni Kryštofů, samozřejmě.

Za tu dobu se mnohé změnilo. Fame kapely je o mnoho větší a dík tomu je asi mnoho kritiků a hudebníků nenávidí. Protože jim stačí i ne vždy chytré rýmy, protože lákaj nesourodé /a nenáročné?/ davy. Taky se kolem nich motá politika a to není dobrý nikdy. 

Já tam v tý O2 aréně stála a vlastně netušila, co přijde, protože o jejich nový tvorbě nemám ani páru. Pokud nepočítám songy, který se na vás valí z rádia /ale to poslouchám zběžně/ nebo z nějakých úvodních písniček filmů či seriálů /což taky moc nesleduju/. 

Díky foto reportům z koncertu v Ostravě jsem věděla, že bude Richard lítat. A taky že lítal. Ale až na konci. Já to čekala mnohem dřív.

Připomnělo mi to komediální výstup Jareda Leta při posledním koncertě v Praze. A taky jsem si vzpomněla na Kryštofáckou rebélii, která se s léty vytratila. Asi jako ta moje.

Ačkoli, trošku sem si ji právě tam připomněla. S Bárb jsme měly spoustu vydařených nápadů. Ty ale raději nebudu vypisovat. Vím proč.

Nevím, zda na ně půjdu ještě někdy znovu. Možná snad na festivale. Protože ty moje písničky už prostě nehrajou. I když Cosmoshop dali i po létech.

A proč jsem tam tedy šla? Zvědavost, setkání, Gaussova křivka /interní vtípek/.

Navíc vyprodali O2 arénu. A to hned dvakrát.

PS: Kapela se trošku proměnila i v pravdoláskaře, protože nám tam každému hosteska věnovala růženín. Pro lásku a štěstí. Takže teď to maj v rukou kameny od kluků z Kryštofů.

A Nikosův rohlík občas čtu.
To mě asi baví o fous víc.