Jako všechny Tuzexovy projekty, tak i Smrtislav má temný vizuál. Narozdíl od Super Tuzex bros. je hudba skousnutelnější pro širší spektrum posluchačů. Zaprvé - hrají pop rock. Zadruhé - česky. Jinak se v sestavě vyměnil jen bubeník. Na náplavce tedy i basák.
Před Bajkazylem se sešlo několik stovek lidí, ačkoli to tak ještě v osm úplně nevypadalo. Myslím, že pro začínající kapelu je vystoupení zde dobrým krokem k tomu, najít nové posluchače /ačkoli ani jeden z kluků není na hudebním poli žádným nováčkem/.
Koncert začal ve 21 hodin, kdy už kapelu vyhlížel celkem velký a různorodý dav /včetně dětí, slávychtivé bezdomovkyně nebo tančícího pána v maskáčích a s petkou Bráníka/.
Upřímně, nebyla jsem si jistá, jak dlouho bude vystoupení trvat, protože jsem věděla jen o čtyřech písničkách. Ale jelikož se na podzim chystá deska, byly v rukávu i další písně. Včetně coveru Petra Kotvalda - Milujem se čím dál víc. Bizárek musí bejt, to je jasný.
V setu zazněly mě známé písně - V noci se mi zdálo (existuje klip, ve kterém vystupuje i někdejší DJ Šěpán Turek, dnes již jako Olivie), 2 000 000 světelnejch let, Skrytej talent - a můj favorit - Terapie tmou. Plus další - Bez sebe, Hrůza nebo Lovkyně. U té padla otázka, zda je tu nějaká myslivkyně. Byla, napravo odemě a dost se styděla.
Na živém vystoupení mě bavilo, že hudba trochu přitvrdila a Tuzex si občas pohrál s hlasem tak, jako lze slyšet u nahrávek dávno neexistujících Scissorhands. Proč se jmenují, jak se jmenují nevysvětlovali a raději ještě zahráli. Vyčíst se to dá, třeba v Headlineru.
Zajítm je jejich jméno skloňováno ve spojení - nástupce Wanastovek. Barva hlasu s Kodymem podobná je, ale myslím, že by nebylo dobré si projekt zakonzervovat tímhle způsobem. Je to autorská kapela, která stojí za pozornost a názor na ní je nejlepší si udělat osobně - naživo.
/Nejspíš to nevíš, že já tu jsem...vrátit zpátky, si to teď přát můžeš, ale stejně víš, že bys nic nezměnil/
Jiné čtení o hudbě:
Žádné komentáře:
Okomentovat