Jaký je Izrael? To vám nepovím, protože na to jsem tam strávila příliš krátkou dobu. Ale přivezla jsem si nespočet dojmů a fotek z Tel-Avivu a Jeruzaléma /o tom později/.
Moje první cesta mimo Evropu. Neskutečná.
Už jen při výstupu z letadla na nás dýchla jiná kultura. A co teprve, když jsme vylezli z vlaku a poprvé tak uviděli město. Nebudu lhát, dojmy byly různorodé. Všude takové pusto, sucho a místní vás lákali na taxík. Pokud se vám zdá, že je u nás nepořádek, tak co teprv tady. /Ale chce si to zvyknout./ Stejně tak na všelijak zdobené balkóny a jiné bizarnosti.
My se rozhodli jít pěšky k hotelu, protože to nemělo být daleko. Ale kudy? Ještě, že existují GPS a podobná zařízení.
Všude bylo spousty vojáku a vojaček, což vás rozhodí, protože u nás to není běžné. Nosí i samopaly a to už mi v hlavě letěly katastrofické scénáře - co když mu rupne v hlavě, nebudu se jim líbit a střelí? Asi přehnané, ale svět je dneska tak nevyzpytatelný...
Ubytovali jsme se v hostelu Little Tel-Aviv. Milý, čistý hostel se snídaní /která nebyla příliš bohatá, ale měli kafe/, příjemnou recepcí /všichni milí, ochotní, na jedničku/ a dobrým hudebním vkusem /první co jsem tu slyšela byli alt-J/. Myslím, že sem jezdí spíše mladší klientela, o čemž svědčí i večerní akce, kterých se můžete zúčastnit.
Měli jsme hlad a tak jsme si skočili přes ulici na falafel /pravděpodobně majitel podniku, co sám jedl, nás vyzval ať se posadíme a jelikož slečna neuměla anglicky, domlouval se s námi kuchař/. Byl pátek a blížil se šabat, tak jsme rozmýšleli, zda dřív pláž a nebo hledání obchodu.
Když jsme se vydali na pláž, tak se mi stala taková vtipně nepříjemná věc, kvůli moři jsem si po dlouhé době vzala kontaktní čočky, jenže ona mi cestou jedna vypadla, tak jsem viděla jen na jedno oko. Zpočátku to nevadilo, ale po pár hodinách to vedlo i k velmi úsměvným situacím - třeba, když si vybíráte hummus, zakrýváte si oko, vaničku si cpete co nejblíž k obličeji a vaši kolegové se vám smějí tak, že prostě musíte taky.
No ale zpět k té pláži. Byly tu parádní velké vlny, vhodné i k surfování, takže se mohlo stát, že vás nějaký surfař zajede /to se mi taky skoro stalo/, pobíhalo tu tolik psů, že mě to překvapilo /ačkoli zvířena, zejména kočky, tu vyžíraly i popelnice/. Krásně jemný písek, co trochu pálil do nohou, žádné velké vedro. Místní specialitou je teď jakási pálkovaná, takže vás to plácání brzo přestane bavit a je lepší najít nějaké klidnější místo.
Co jsme si tu opravdu zamilovali, tak zmrzlinu z Leggendy. Je dokonce vegan friendly. Dají vám ochutnat, naberou velkou porci a už se můžete rozplývat božskou chutí.
A ty západy slunce a vůně grilování a velké hostiny přímo v parčících. Takovým poznatkem pro online chtivé lidi - myslím, že wifi je tu dostupnější než u nás. I ve městě jsou wifi zóny zdarma.
Neopomenuli jsme ani staré centrum Old-Jaffa, ke kterému se dá příjemně dojít z pláže. Když se nebudete vyhýbat malým uličkám, dostanete se do velmi zajímavých, uměleckých zákoutí. Taky tu mají most přání, takže šup tam a něco si přát. Nedaleko je i vyhlídka na město.
Je to město plné kontrastů - v rozpadlých barácích na vás můžou koukat figuríny s luxusním zbožím, opodál najdete příjemnou moderní kavárnu nebo bistro, za rohem to je jak na tržnici ve slumu. Když jste blíž pláži, může to ve vás vyvolávat pocit, že jste v Dubaji nebo Californii.
Když půjdete od moře dál, je to naturalistické město propojeno s místními a turisty. Výškové budovy mezi starými domy a do toho i podivné existence, které překvapují tím, že na vás zahulákají asi z pěti centimetrů. Chvílemi jsem měla pocit, že na turisty mají jiný metr a že je někde uvedená nějaká cena jim nebrání v tom, vám to dát o pár šekelů dráž. Jasně, my jsme přeci bohatí.
Když půjdete od moře dál, je to naturalistické město propojeno s místními a turisty. Výškové budovy mezi starými domy a do toho i podivné existence, které překvapují tím, že na vás zahulákají asi z pěti centimetrů. Chvílemi jsem měla pocit, že na turisty mají jiný metr a že je někde uvedená nějaká cena jim nebrání v tom, vám to dát o pár šekelů dráž. Jasně, my jsme přeci bohatí.
/hate free, pride/
Jenže já chtěla vidět a cítit i kulturu ortodoxních Židů, které tady nepotkáte, takže jsme museli do Jeruzaléma, okusit jinou příchuť Izraele. /pokračování brzy/
Další cestovatelské příspěvky:
- Izrael // Jeruzalém
- Velká Amerika // Psí kusy
- Kafe // Berlín
- Zažít Berlín // Airbnb
- Drážďany // Primark
- Arteterapie // Imaginace // Hradec Králové
- Pasta Grande // České Budějovice
Žádné komentáře:
Okomentovat