Cestovní zápisník // Řím

Spousta času na všechno, chaotičnost a nedodržování pravidel, všude bordel a nechuť mluvit anglicky, ale zato nahlas a bez přestávky. I taková je Itálie, i takový je Řím. Italové mě svou povahou neskutečně rozčilují a vlastně jim nerozumím, přesto se návštěvám této země nebráním. Ba naopak.

LOMO // Analog // Počernice černobíle

Čte vůbec někdo text, když se článek týká fotek? Popravdě, i já často jen prohlídnu obrázky a slova mě nechávaj ledově chladnou.

LOMO // Podzim v Počernicích

Podzim mám daleko raději, než léto. Ale Dianou se to léto fotí o mnoho snadněji - kvůli světlu. Občas na to zapomínám a fotím i na místech, kam se tenhle foťák nehodí. Čehož si můžete všimnout i v této galerii. Měla jsem s sebou ještě starý Nagel, se kterým umím asi jako se zrcadlovkou. Na tohle umění ještě čekám a upřímně se bojím výsledku.

LOMO // Český Ráj

Proč sem pořád přidávám tyhle divný fotky? Inu. Prostě pořád doufám, že někdo objeví můj skrytej lomografickej talent. Taky chci, abyste stalkovali můj príma život a věděli o každým šustnutí. I když výběr prošel cenzurou.

A taky si ze sebe občas dělám srandu, přestože jsem většinu času neuvěřitelně vážná.

Říkáte si, z jakého důvodu je na úvodu fotka, která vůbec není z Českýho Ráje?

LOMO #12 // Surrealistická Paříž

O tom, jak jsem byla v Paříži, už jsem psala. Někdy ale víc než slova působí obrazy. A tak jsem si pár takových nafotila. Dvojitá expozice je moje láska. Ale to už jsem zmiňovala nespočetněkrát.

O čem asi sním, o čem přemýšlím? Zkus to z těch fotek vyčíst a napiš mi, jak to působí na tebe. Jeden z důvodů, proč zbožňuji surrealismus.

LOMO #11 // Vyhlídka Máj a Slapy

Měla bych se učit, možná snad uklízet, vypisovat anotaci k diplomce, plnit úkoly na praxi, protože mám po práci drobet času. Jenže já zasněně hledím dovnitř své hlavy a přehrávám si znova ty skvělé momenty. Pak už mi přijde, že je toho hezkého moc, tak vytvářím katastrofické příběhy a přichází zhroucení. 

Taková já jsem. Bez stresu nežiju. A bez fotek z Diany taky ne. Jo, jelikož vyšli noví The Kills, pouštím si je ze Spotify, aby byl koktejl kompletní.

Pojď se na to podívat.

LOMO #10 // 35mm Back // Diana F+ v Kodani

Některý dny jsou takový smutný, s nádechem marnosti a opravdu zbývá jen se ptát sebe sama - proč to řešíš? Jo, to mi je taky záhadou. A pak jsou tu tyhle fotky, který ty pocity trochu vyrovnaj.

Byli jsme v Kodani, o čemž si můžete přečíst tady nebo tady. Samozřejmě jsem s sebou vezla Dianu a teď se pochlubím tou atmosférou. Že můžu fotit i na film, a ne jen na svitek, mě moc těší. Fotila jsem s Fujicolor 200 a Lomography 800.

LOMO #9 // 35mm Back // Budějovice

Ten nadpis vlastně trochu lže, protože všechny zveřejněné fotky nejsou z ČB. Třeba taková babička, moje milá modelka, tak ta je focená u nás doma. Několik desítek kilometrů odsud.

Jakej se k tomu váže příběh? To bylo jedno nedělní odpoledne s kamarádkami. Místo pití vína jsme vozily kočár a jedly dort. Já si hrála na umělce a holky se mi smály.

LOMO #8 // 35mm Back // Jaro, květy a Matějská

Když budu mluvit vypůjčenými motty či větami, tak bych mohla říct, že bych chtěla mít život jako na fotkách (jedna slečna z instagramu), protože to je přeci nejvíc (Dita P)!

Ono je to skoro stejný, jako s reál životem. Fotím, ale nikdy nevím, co z toho vzejde a zda se to podaří. Tyhle fotky přežily i osvícení, přestože jsem byla hodně zbrklá a nemotorná. 

Tentokrát jsem Dianu oblékla do kabátku 35mm Back a díky tomu mám víc fotek, jen ztratily svůj čtvercový vzhled. Taky jsem zkoušela Splitzer nebo Telephoto Lens. Ani jednomu jsem zatím nepřišla na kloub.

Film Fujicolor 100.

LOMO #7 // Konec dětskejch snů

Nějak se mi k tomu nechce psát žádnej úvod. Prostě si občas cvakám a výsledek většinou nedává smysl. Ani mě ne, protože původní vize byla diametrálně jiná. Ale nevadí, vezmeme to psychoanalyticky a řekněme, že promlouvá nevědomí. 

U téhle série jsem vyzkoušela nový objektiv 55mm Wide-Angle. Má asi širší záběr, než ten klasickej, co je součástí balení. 

Insta Autoportréty // Zrcadlení

Fotit sebe sama? Je to poměrně narcistický koníček, ale někdy není jiná možnost. Navíc mě autoportréty baví jako jistý druh sdělení. Zaujalo mě téma zrcadlení a udělala jsem si z toho takový malý projekt. I když jen v kvalitě instagramu a mobilu.

Čtverec, který zobrazuje interiér i tvář, odrážející realitu i sen. Stejně tak zrcadlo odráží kus nás, kdy výsledný obraz záleží na úhlu pohledu. Asi tak, jako mi se zrcadlíme společnosti a ta si nás na základě zkušenosti škatulkuje. Úmysl pak už není podstatný.

Portrét #1 // K.

Když mě K. požádala, abych jí nafotila pár fotek, byla jsem nadšená a udělalo mi to radost. Někdo ve mě vkládá důvěru a to si žádá zodpovědnost. Jenže háček je v tom, že jsem zatím krom sebe nikoho dalšího nefotila. 

Nemám v tom praxi a byla jsem tak dost nervózní. Přesto, že den předtím jsem čistě náhodou fotila couple portréty pro jinou kamarádku. A to bylo ještě těžší.

Jsem na sebe přísná, i když jsem nefotograf. Přesto se nebojím výzev a určitě se nebráním nějaké "spolupráci pro portfolio". Myslím, že teď je na řadě Pája. Tak se uvidí, zda se zlepším.

Tady je pár fotek z focení s K.

LOMO #6 Fisheye // Workshop Doubles s Erikou Grendelovou // Analogue

Dvojitou expozici v Lomografii zbožňuji. Takže když jsem se dočetla, že v Analogue bude na toto téma workshop, byla jsem nadšená.

Ten den bylo zpočátku pochmourno, takže jsme založili černobílý film. Škoda, barvy mám ráda, ale i takhle je ve snímcích atmosféra.

Nepovedly se mi všechny. Z některých nadšená nejsem, chce to cvik. Teď mám i pár tipů, na které jsem zatím nepřišla. Ale furt mi v technice něco chybí. Ještě nejsem spokojená.

Přesto si tuhle sérii ráda prohlížím. Vyzkoušela jsem si fisheye, díky čemuž bylo focení stížené. Některé nápady šly jen těžko realizovat /některé nešly vůbec/.

A jak se mi to povedlo?

LOMO #5 // Holga 110

Letních fotek tu je ke shlédnutí dost. Ale teď přichází ohlédnutí s Holgou 110, kterou jsem dostala k minulým Vánocům. Sice s ní neuděláte dvojité expozice, ale to focení je děsně príma. A praktická je i její velikost. Důležité je jen správně koukat do hledáčku. 

A jak se mi to dařilo?

Některé fotky k náhledu. 

Chce to ale cvik, tohle je naše první setkání.

LOMO #4 // Léto

Konečně jsem si nechala svoje Lomo cvaky naskenovat, mám je tudíž v elektronické podobě. Lépe se tak prezentují. Ačkoli je to zároveň poprvé, co si svoje výtvory nemůžu osahat a uložit do krabičky.

Tentokrát mám ohromnou radost, protože se mi líbí téměř každý snímek a až na jednu fotku se povedly všechny ze dvou svitků.

Tady jsou některé z nich. Většina je z Chorvatska, zbytek je prostě léto.

LOMO #3 Izrael

Po delší době přidávám nějaké své LOMO cvaky, které jsem pořídila v Izraeli, plus jedna balónková dvojfotka. 

Převážně dvojité expozice, jak jinak. Mohou působit trochu rozmazaně. Asi si nechám dělat skeny.

Další LOMO cvaky:

• LOMO 1
• LOMO 2

LOMO #2

Dlouho se mi Dianou nepovedlo nic vycvaknout a spíše jsem plýtvala filmem. Škoda. Ale v zásobě mám i pár starších, opět dvojitých expozicí. 

/přefoceno mobilem - Lenovo s850/

/Praha/

/Berlín, Jižní Čechy/

/Cyklistky/

/Generační/

LOMO 1 ZDE

LOMO #1

Ráda bych Vám představila pár svých posledních lomo cvaků na Dianu F+, které jsou k vidění i na mém instagramu. 

/Nutno podotknout, že vyvolané snímky jsou nafoceny na mobil./

Ze všeho nejraději experimentuji s dvojitou expozicí a vždy doufám, že z toho vyleze něco surreal. 

Dvojitá expozice u Panské skály.

Pokávové cvakání na Václavským Václaváku. Pavlina Viktoria.